gym-cl.cz

Kontaktní informace

Gymnázium, Česká Lípa, Žitavská 2969, příspěvková organizace

Žitavská 2969, 470 01 Česká Lípa

sekretariát: +420 487 829 101; gsm: 725 362 335 (7:00 - 15:30)

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ; GSM brána: 602 220 625 , 775 869 439, ID DS: pfgkkf5

Island není pro barbíny

 Březen - za kamna vlezem, anebo taky zvedneme zadek z vyhřátého kabinetu, sluncem prozářené třídy, jarní boty zase zpátky vyměníme za ty nejteplejší zimní a lehkou bundu za tu, kterou by nepohrdl ani Amundsen, a vydáme se v rámci projektu Erasmus + na Island. Přesně to jsem totiž udělala já a tyto řádky jsou důkazem toho, že jsem, ač typický kavárenský povaleč a vyznavačka pohybu typu z-auta-do-auta, svůj pobyt v této drsné a zároveň nádherné zemi přežila. Co přežila, já si ho společně s dalšími 132 učiteli ze 16 zemí přímo užila!

Svůj kurz v rámci našeho Projektu Škola a učitelé 21.století na Gymnáziu v České Lípě jsem vybírala velmi pečlivě, protože jako učitelka, ale i jako rodič dvou školou povinných dcer mám pocit, že české školství nám poněkud krní a podívat se, jak to dělají jinde, je vždy zajímavé. Týden na Islandu mi měl ukázat, jak je možné, že vzdělávací systém této země s pouhými 360 000 obyvateli má v evropském měřítku tak vynikající výsledky. A ukázal. Jen nevím, jestli to bylo úplně dobře. Protože ono to evidentně jde. Je možné vytvořit systém vzdělávání, ve kterém jsou žáci rádi, který podporuje přirozené nadání, respektuje žáka a nenutí ho nazpaměť memorovat seznamy a být konstantně upozorňován jen na své slabé stránky, nedostatky a chyby.

V čem zásadním je islandské školství odlišné od toho českého? Základními pilíři od předškolního stupně po univerzitní vzdělání jsou demokracie, tvořivost, udržitelnost, široce chápaná gramotnost, zdraví a rovnost.

Děti nastupují do propracované sítě mateřských škol ve věku jednoho roku, základní škola je rozdělena do deseti let a středoškolská školní docházka je tříletá. Umí vaše dítě číst ještě před nástupem do první třídy? Na hodiny čtení bude tedy ve skupině s dětmi, které číst také už umějí. Číst se teprve bude učit? Opět s vrstevníky na stejné čtenářské úrovni. Je vynikajícím počtářem? Tak proč zpomalovat jeho vývoj výpočty, které již ovládá – na matematiku bude ve skupině spolužáků, kteří jsou stejně bystří jako on. Nikdo nikoho nebrzdí, samozřejmostí je víceúrovňová výuka. Nároky na učitele rozhodně vysoké, ovšem profit pro žáka nepopiratelný.

Na střední škole nejsou studenti rozděleni do kmenových tříd, ale do studijních skupin. V rámci tří let, tedy šesti semestrů, si zapisují povinné předměty, kterými jsou islandština, dánština, angličtina, matematika a životní dovednosti (Life skills) a další škálu předmětů volitelných. Student se zapisuje do předmětu a jeho úrovně, a to napříč ročníky. Chcete pokračovat ve studiu na pedagogické fakultě a stát se učitelem anglického jazyka? Zvolíte angličtinu na obtížnějších úrovních a matematiku a další přírodní vědy jen na úrovni základní. Nejste-li humanitně zaměřený, budete naopak navštěvovat předměty, které vás do hloubky připraví na vysokoškolská studia vaší volby, a humanitní vědy, které jsou pro vás jen nutným zlem, splníte pouze na úrovni povinné pro všechny studenty.  I toto je možná důvodem, proč když jsem se kteréhokoliv studenta na třech školách, které jsem navštívila, zeptala, je-li na své škole spokojený a rád, unisono všichni odpovídali s nehraným nadšením, že ano. V takových okamžicích vás napadne, jak by asi odpovídal český student…

Zaujal mě předmět s názvem Životní dovednosti, který je na Islandu povinný. V rámci něho se studenti učí zásadám duševní hygieny, odbourávání stresu, jsou vzděláváni v oblasti finanční gramotnosti a rodinného rozpočtu, součástí předmětu je sexuální výchova a výchova k rodičovství a oblíbenou částí je vaření a praktické manuální dovednosti. Životní dovednosti byly do národního kurikula zařazeny jako součást prevence a pokus o snížení procenta sebevražd, které je v této zemi velmi vysoké. Ať už vinou národního bankrotu v roce 2008 nebo islandského počasí, které je doslova jedinečné.

Za devět dnů strávených na ostrově pro mě pojmy jako zima, vítr, sněhová bouře, bílá tma, sychravo a plískanice získaly naprosto nový rozměr. Základní cestovatelská poučka zní – nejste spokojeni s islandským počasím? Počkejte pět minut. Z tepla a pohodlí Čech mi to přišlo přehnané, ale velmi záhy jsem svůj názor změnila, protože toto islandské moudro je více než pravdivé. Počasí se mění rapidní rychlostí, během pěti minut přejde modrá obloha v neproniknutelnou bílou tmu, aby ji vystřídal liják, před kterým vás neochrání žádná pláštěnka, a vy s radostí vítáte, když se změní v „jen“ vánici, protože sníh je přece vždy lepší než déšť.

Už nikdy si nedovolím v Čechách říct, že fouká. Kdo nebyl na Islandu, neví, co je to vítr. Proto, budete-li se chystat do této země dech beroucích přírodních krás, zapomeňte, že kalendář říká, že je jaro, na to Island prostě nehraje. Sbalte si to vůbec nejteplejší, co máte, a ještě si to od sousedů půjčte jednou, protože budete rádi, že jste vybavení do země chladu nepodcenili. Hoďte za hlavu módní trendy a popadněte doma nejtlustší rukavice, čepici, šály raději dvě, protože kapuce přetažená přes čepici (jediný způsob přežití větru) drží lépe utažená ještě šálou. Nenechte se ukolébat teplotní předpovědí, která ukazuje příjemných 5 °C, pocitová teplota bude díky větru hluboko pod bodem mrazu.

Během svého pobytu v zemi vodopádů, gejzírů, sopek, oceánu a měsíční krajiny jsem si mnohokrát posunula své osobní limity. Tahle země je totiž prostě skutečně jiná než Česká republika, ale protože česká učitelka není žádná barbína a z „boje“ neutíká, naopak jde do nových zkušeností čelem, i když silně ofoukaným, budou pro mě mé islandské dny navždy naprosto nezapomenutelným zážitkem a neocenitelnou osobní i profesní zkušeností.

Mgr. Petra Švajdová

 

 

Jste zde: Home Projekty EU Erasmus+ Fáze 2 (2018 - 2020) Jednotlivé výjezdy Island není pro barbíny