"Prameny Amazonky"

  • Vytisknout

V pátek 22. března zavítal mezi naše studenty geograf a hydrolog Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc., který dlouhodobě vědecky i pedagogicky působí na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Důvodem jeho návštěvy byla přednáška na téma "Prameny Amazonky". Pro dvě stovky studentů vyššího gymnázia i jejich pedagogy byla devadesátiminutová přednáška velkým zážitkem.

Než jsme se "dostali" k pramenům, seznámil nás pan profesor nejen s historickými souvislostmi objevování pramenů největší světové řeky, při kterém významnou roli sehráli čeští jezuité v 17. století, ale i s mnoha zajímavostmi z jeho četných výprav do Amazonie a peruánských And. Při jedné z těchto výprav zde např. instalovali v 5.250 m n. m. nejvýše položenou meteorologickou stanici v Americe.

Prof. Bohumír Janský patří mezi uznávané geografy nejen v ČR, ale i v mezinárodním povědomí. Jeho specializací je, laicky řečeno, vše co je z hlediska geografa spojeno s vodou. V začátcích své vědecké kariéry se prof. Janský věnoval nejprve Mladotickému (Odlezelskému) jezeru v povodí Střely (Plzeňsko), které je nejmladším jezerem na našem území. V 80. letech 20. st. bylo hlavním objektem zkoumání pana profesora nejhlubší světové jezero Bajkal.

Od roku 1990, kdy působil jako vysokoškolský učitel na peruánských univerzitách v Limě a v Cuzcu, se Bohumír Janský intenzivně zabýval studiem pramenů Amazonky. Během svého působení v Jižní Americe se seznámil s významným peruánským geografem Prof. Dr. Carlosem Peñaherrerou, jež mu pomáhal se shromažďováním materiálů z předchozích výprav, které ve 20. století hledaly prameny Amazonky. Po jejich  analýze připravil B. Janský první expedici do Peru v r. 1995, během níž navštívil se skupinou studentů geografie Přírodovědecké fakulty UK poprvé provincii Cailloma v horské oblasti Jižních Peruánských And. Teprve po dalších čtyřech letech organizoval spolu s kameramanem České televize Vladimírem Šimkem expedici „Hatun Mayu 1999“ (v překladu z kečujštiny „Velká řeka“), při níž byla pomocí geodetických metod změřena řeka Carhuasanta a označena za hlavní pramen Amazonky. Vzhledem k pochybnostem, které se tehdy objevily v zahraničním tisku, byla následně zorganizována česko - peruánská expedice „Hatun Mayu 2000“, při níž byly změřeny délky a plochy povodí dalších tří horských řek v pramenné oblasti Amazonky. Na základě výsledků obou předchozích expedic bylo konstatováno, že Amazonka nemá jediný pramen, ale jedná se o pramennou oblast na severním úpatí pohoří Cordillera de Chila, kde pramení čtyři horské řeky - Carhuasanta, Apacheta, Ccaccansa a Sillanque a po soutoku vytvářejí řeku Lloquetu. Kromě detailní hydrografické mapy s přesnou lokalizací pramenů vytvořil tým prof. Janského první podrobnou mapu geologickou, geomorfologickou a pedologickou. Objev jeho vědeckého týmu přepsal učebnice celého světa, když na přelomu tisíciletí dokázal, že nejdelší řekou planety není africký Nil, ale jihoamerická Amazonka.

V posledních letech tým prof. Janského pokračuje ve výzkumech po celém světě (např. dopady klimatických změn v Peruánských Andách na obyvatelstvo, monitoring rizikových jezer v Kyrgyzstánu) i na území České republiky, kde se nyní snaží najít opatření proti povodním i ničivému suchu.