gym-cl.cz

Kontaktní informace

Gymnázium, Česká Lípa, Žitavská 2969, příspěvková organizace

Žitavská 2969, 470 01 Česká Lípa

sekretariát: +420 487 829 101; gsm: 725 362 335 (7:00 - 15:30)

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ; GSM brána: 602 220 625 , 775 869 439, ID DS: pfgkkf5

Beseda s Lužickými Srby

V pátek 4. října byl v Liberci oficiálně zahájen Rok Lužických Srbů, který organizuje spolek Societas Amicuum Liberec za podpory Libereckého kraje, města Liberec a Technické univerzity Liberec.

Dnes již málokdo ví, že hned po skončení 2. světové války existovaly na českolipském gymnáziu po nějakou dobu lužickosrbské třídy jako pomoc tomuto národu, který byl předtím, v době fašismu, v Německu potlačován. Tyto třídy se později přesunuly do Varnsdorfu a nakonec do nově otevřeného lužickosrbského gymnázia v Budyšíně.

Spolek Societas Amicuum Liberec přivezl do České Lípy den před oficiálním zahájením Roku Lužických Srbů čtyři pamětníky, kteří zde studovali: Jan Bart působil ve školství (jako učitel, ředitel a školní inspektor) a zasloužil se o opětovné zavedení lužické srbštiny do mateřských školek a škol. Dr. Jan Brěsan působil jako chirurg a primář v nemocnici v Kamenzi, stejně tak byl lékařem dr. Jiří Kubica, ovšem lékařem zubním. Čtveřici doplňoval prof. dr. Helmut Faska, významný filolog, který se zabýval především lužickou srbštinou. Kromě jiného navštívili také naši školu a pobesedovali s žáky v semináři z dějepisu ve 3. ročníku. Vzpomínali na způsob vyučování, učitele, mimoškolní aktivity apod. Pánové byli velmi vstřícní, veselí, mluvili dobře česky, ačkoliv se omlouvali, že už mnoho zapomněli, protože česky běžně nemluví. Nejenže sami vyprávěli, ale také dali žákům prostor k dotazům, a dokonce se sami žáků ptali na jejich názory na některá témata.

Besedy se zúčastnil také historik Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Ladislav Smejkal, který se právě historií lužickosrbských tříd na českolipském gymnáziu zabýval a shromáždil k tomuto tématu řadu materiálů. Při mnoha příležitostech upozorňuje také na to, že v meziválečném období bylo českolipské české muzeum kromě Národního muzea jediné, které mělo lužickosrbské oddělení. V českém vlastivědném časopise Bezděz (obnoveném v roce 1990 jako sborník, nyní s roční periodicitou) byly publikovány lužickosrbské básně a další příspěvky o Lužici. L. Smejkal nyní také upozornil, že Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě má mimořádně velkou knihovnu lužickosrbských knih, odkázanou mu Bohumilem Malotínem.

Akce k Roku Lužickým Srbů je možno sledovat na stránkách http://salliberec.cz/?fbclid=IwAR1_rn1aNHSxeziz66dNvA1Nx_LtdryrrtWdkZj5JqC2krNGFwA_DgcoKog

Martin Aschenbrenner

Jste zde: Home Různé Beseda s Lužickými Srby